Palackého most, spojující kdysi industriální Smíchov s Novým Městem, oslaví 22. prosince už 140. výročí. Pyšní se řadou zajímavostí. Je vůbec prvním pražským mostem postaveným metodou kesonů, barevně odpovídal české trikoloře a ustál už několik nárazů lodí. V nejbližších letech čeká Palackého most, podobně jako další mosty přes Vltavu, kompletní rekonstrukce. Diagnostické práce, jako například teplotní měření a měření výškových rozdílů, na něm odstartují hned začátkem roku 2019.
Palackého most v národních barvách
V pořadí třetí most přes Vltavu se začal stavět v roce 1876 a původně nesl název Kamenný most z Prahy na Smíchov. Provoz na něm byl slavnostně zahájen 22. prosince 1878, tedy přesně před 140 lety. Celá stavba vznikala v duchu Národního obrození, a tak velmi brzy získala jméno podle významného českého dějepisce Františka Palackého a navíc byla dokončena v národních barvách. Pilíře a klenby byly postaveny z modré žuly, zdi z červeného pískovce a kužely zábradlí z bílého kararského mramoru. Barvy ale postupem času a vlivem industriálního okolí zašly.
Nový Palackého most ale nebudil pozornost jen svým vzhledem, ale také díky technickým zajímavostem. „Při stavbě Palackého mostu byla v Praze vůbec poprvé využita metoda kesonů pro konstrukci mostních pilířů, která pracuje na principu stejného tlaku vzduchu v kesonu i ve vodě. Keson je takový dutý kvádr bez dna, který se ponoří do vody a dá se v něm normálně pohybovat. Dělají se z něj výkopové práce, a to mnohem rychleji než dříve dostupnými metodami. Svou vlastní vahou pak keson průběžně klesá do stavební jámy, a když klesne do dostatečně zpevněného podloží, vyplní se betonem a stane se součástí pilíře,“ vysvětluje generální ředitel TSK Petr Smolka.
Co čeká Palackého most v roce 2019
Palackého most je jedním z těch mostů přes Vltavu, který v nejbližších letech čeká zásadní rekonstrukce. Již v letošním roce na něm probíhaly první diagnostické práce a právě ty budou pokračovat i v roce 2019. „Hned v lednu plánujeme na most instalovat teploměry, které budou sledovat, jak se most chová při změnách počasí. Předpokládáme také, že začátkem roku umístíme na římsy nebo zábradlí nivelační body a provedeme nulové měření. Proběhnou i zatěžovací zkoušky,“ říká Petr Smolka. Do konce února by pak mělo být zpracováno ještě 3D skenování, z kterého vzejde podrobná dokumentace konstrukce mostu. Ta totiž může být značně odlišná od dokumentace z 19. století. Kompletní diagnostika, jejíž součástí je i stavebně-historický průzkum, bude hotová v listopadu.
V polovině roku 2019 plánuje TSK zajistit most před celkovou rekonstrukcí, což zahrnuje například opravu pravého chodníku, ukotvení a sanaci říms nebo zajištění konzol. Na všechny tyto práce, které si vyžádají i částečné omezení provozu na mostě, budou dohlížet památkáři.
O Palackého mostu
Kamenný Palackého most vznikal pod vedením Josefa Reitera a Bedřicha Münzbergera. Má sedm kleneb a je 228 metrů dlouhý. Od roku 1883 přes něj jako přes první pražský most vedla linka koněspřežné tramvaje. V letech 1911 a 1912 se po něm procházel dokonce i Albert Einstein, když v Praze vyučoval na Německé univerzitě. Po 2. světové válce se most, který byl poškozen leteckým bombardováním, dočkal několika zásadních oprav a byl rozšířen na necelých 14 metrů.
