Nábřežní zeď prodělala celkovou sanaci, opravu a především zpevnění tak, aby se zamezilo podemílání jejího základu a aby se zvýšila její celková stabilita. Toho bylo docíleno soustavou mikropilot a injektáží, které se prováděly ve třech výškových úrovních zdi. V patě zdi byly provedeny vzestupné injektáže pro zpevnění základu a podloží zdi, ve výšce 5-ti metrů nad základem byla provedena soustava šikmých tahových mikropilot, která brání nábřežní zdi v dalším naklánění a v koruně zdi byly provedeny svislé vzestupné injektáže s tahovými mikropilotami, pro propojení zdi se zpevněným základem a pro vyplnění kaveren ve zdivu.
Součástí rekonstrukce bylo dále vyjmutí poškozených kamenů zdi, které byly nahrazeny novými kameny z lomu, který byl vybrán jako nejvhodnější pro dodávku kamene na Karlův most. „Zdivo bylo v celém rozsahu přespárováno a natřeno ochranným nátěrem, který kameny chrání před povětrnostními vlivy,“ doplnil Mrázek.
Po celou dobu rekonstrukce byl pečlivě chráněn jeden z kamenů zdi zvaný Bradáč. Podle legendy znázorňuje prvního italského stavitele Juditina mostu z 12. století, jehož byl původně basreliéf součástí. Tento reliéf Pražanům slouží po staletí jako vodoměrná značka – znamení příchodu velké vody. Pokud se hladina Vltavy dotkne jeho vousů, je čas k zahájení evakuace Starého Města. V průběhu provádění injektáží musel být také neustále sledován ztracený oblouk bývalého Juditina mostu (v podzemí pod náměstím), zda v něm nedochází k průsaku injektážní hmoty.
Součástí rekonstrukce byla také repase stávajícího litinového zábradlí.
Základní informace:
Investor: TSK hl. m. Prahy
Zhotovitel: Navatyp, a. s.
Projektant: Top Con servis, s. r. o.
Náklady: 13, 3 mil. Kč
Termín: 8/2007 – 10/2007
