Zeleň

TSK má nové vysoutěžené dodavatele arboristických prací, které Pražané vídají již od Velikonoc 2022 v korunách pražských stromořadí. Arboristé provádí převážně stromolezeckou technikou řezy stromů v pražských uličních stromořadích. Působí plošně na území celé Prahy. Vedle řezů výchovných, bezpečnostních a zdravotních provádí též obvodové redukce koruny, vyzvedávají podchozí a podjezdové profily a instalují vazby do korun stromů. Je vhodné zmínit, že pro laickou veřejnost může někdy působit množství odřezané hmoty ze stromů jako přehnaně velké a může v nich probouzet pochybnosti o adekvátnosti zásahů. Obavy však nejsou na místě. Přední odborníci z oborů arboristiky a dendrologie určují individuálně pro každý strom soubor potřebných opatření, která mají stromolezci provést. Všichni stromolezci jsou profesionálními certifikovanými zkušenými arboristy, kteří navíc dostávají jednotné zaškolení a metodické vedení. Během samotných řezů jsou samozřejmě rovněž prováděny odborné technické dozory pro zajištění kontinuálně vysoké úrovně kvality prací. Spolupráci s novými dodavateli arboristických prací předpokládáme na skvělých 8 let, od čehož si slibujeme nejen navázání dlouhé a plodné spolupráce ve vzájemné souhře, ale zejména dosud chybějící kontinuitu v péči o naše stromořadí.

V květnu probíhají řezy v ulicích: xxxxxxxxxxxxxx

Ve spolupráci s předními arboristy, dendrology a zahradníky zabývající se výzkumem modrozelené infrastruktury jsme vyvinuli nové propustné a proti zhutnění odolné povrchy do stromových mís (rabat). Jak to funguje? Na horní vrstvě výsadbového substrátu je položena a zhutněna větších frakce porfyrových (vulkanických) hornin. Tyto „velké kusy kamenů“ tak rozprostřou zatížení a zamezí utužení půdy pošlapem nebo najížděními. Půda si tak uchová vysokou absorpční schopnost a přijme velké množství srážkové či doplňkové vody, poradí si i s přívalovými dešti, ale hlavně je otevřen přístup kořenů k velmi důležitému půdnímu vzduchu. Na spodní hrubší vrstvu je následně položena vrstva jemnější, složená z drobného drceného kameniva, biouhlu a kompostovaného kosového vlákna, který má konsistenci pevného, lehce drolivého povrchu . Tento povrch je tak možno uklidit, absorbuje vodu, a navíc funguje jako filtr nečistot. A ještě upozorňujeme, přestože nové povrchy vydrží hodně, prosíme, zásadně do stromové mísy ani s tímto ani jiným povrchem auty nezajíždějte a neparkujte v nich.

Technologická posloupnost je zde:

Kde jsme vysazovali stromy na podzim 2021 a nyní na jaře 2022 je v ulicích snadno poznat podle hlavních charakteristických znaků: zvýšená kvalita sazenic, elegantní tmavé kůlování, 3 příčky dole, jedna nahoře, kmen natřený bílým ochranný nátěrem, viditelně zlepšená a zvětšená prokořenitelná plocha, dobrý výsadbový mix substrátů a biouhel. A někdo náhodou přece jen váhal, pomohou mu k identifikaci našich výsadeb informační cedulky pověšené na podporách. Celkem jsme za posledních půl roku vysadili téměř 700 kusů dřevin a na podzim 2022 chystáme další vysoké stovky kusů výsadeb.

V ulici Žernosecká jsme mezi cyklostezkou a vozovkou založili v zeleném pásu nové stromořadí z 2 vzrůstných (kolem 20 m vysokých) druhů – taxonů. Můžete se zde těšit z jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), jehož původní areál rozšíření je mimo jiné i jižní Morava a také z amerického dubu šarlatového (Quercus coccinea). Tyto taxony byly zvoleny díky jejich odolnosti městskému prostředí a estetické i funkční návaznosti na sousedící Čimický háj. Aby stromy prosperovaly, nestrčili jsme je do země tak říkají „za rýč“. Provedli jsme zásadní terénní úpravy, díky kterým došlo k provzdušnění a prokořenitelnosti významné části kořenové zóny stromů. Modelací terénu jsme zajistili zlepšení nátoku srážkové vody nezbytné pro zdárný růst stromů. Do výsadbového substrátu byl rovněž doplněn kompost a biouhel. Tyto složky pomáhají zadržovat vodu v půdě a dodávají stromům živiny. Na tomto místě by se také slušelo poděkovat spolku Krásné Kobylisy https://www.facebook.com/krasnekobylisy/, který nás na lokalitu upozornil a osvěžil naši historickou paměť, neboť stromořadí zde již bylo. Děkujeme!

Akce proběhne v květnu 2022, máme se na co těšit!

Akce proběhne v květnu 2022, máme se na co těšit!

Řezy stromů PDF

Javor babyka (Acer campestre)

Domácí druh javoru s nepravidelnou široce kuželovitou korunou a listy zpravidla pětilaločnými, které se na podzim žlutě zbarvují. V přírodě může růst na různých typech stanovišť, k prostředí je značné přizpůsobivý. Ačkoli patří mezi stromy, které dobře snáší městské prostředí, není v Praze ve své čisté formě prakticky vůbec vysazován. Javor babyka ´Elsrijk´ (Acer campestre ´Elsrijk´) Kultivar javoru babyky, který se od původního druhu liší konickou korunou. Na dobrém stanovišti může dosahovat výšky okolo 15 m. Tvar a podzimní zbarvení listů je stejné jako u původního druhu. V Praze je v ulicích vysazován od počátku devadesátých let 20 století. Jedny z největších jedinců tohoto kultivaru dnes najdeme například na náměstí Na Kampě nebo na Staroměstském náměstí. Javor francouzský (Acer monspessulanum) Menší strom dorůstající zhruba 10-15 metrů výšky. Vyznačuje se brzkým jarním kvetením a nápadnými trojlaločnými listy. V přírodě se vyskytuje na jihu Evropy, v Malé Asii či severní Africe, kde obvykle roste na suchých stanovištích. Ve stromořadí je u nás dosud málo používaný, nicméně jedná se o strom s velkým potenciálem pro naše města. Javor mléč (Acer platanoides) Vysoký strom, který je domácí v celé Evropě. Má široce vejcovitou korunu a pěti až sedmilaločné listy, které se na podzim výrazně červenooranžově zbarvují. Český název odkazuje na bílou tekutinu, kterou roní řapíky listů po utržení. Kromě původního druhu jsou ve městech pěstovány i jeho početné kultivary, lišící se zbarvením listu nebo tvarem růstu.

Javor mléč ´Emerald Queen´ (Acer platanoides ´Emerald Queen´)

Kultivar javoru mléče s užší vejčitou korunou. Rovněž dobře snáší sušší stanoviště. Využívaný v parcích a stromořadích. V posledních letech je ve výsadbě upřednostňován pro svůj tvar koruny před klasickým javorem mléčem.

Javor mléč ´Columnare´ (Acer platanoides ´Columnare´)

Vystoupavě až sloupovitě rostoucí kultivar javoru mléče. Koruna je ve stáří široká jen okolo 6 metrů. Městské prostředí snáší o něco lépe než klasický javor mléč. Vyznačuje se nicméně také bujným růstem. V Praze je vysazován v posledních třiceti letech. Větší jedince je možné najít například v ulici Thámova nebo Bořivojova.

Javor klen/javor horský (Acer pseudoplatanus)

Mohutný domácí strom rozšířený v celé Evropě a na Kavkaze. Přirozeně roste převážně ve vyšších horských nebo podhorských polohách. Listy má pětilaločné a borku v mládí hladkou a ve stáří destičkovitě odlupčivou. Dříve byl v Praze vysazován jako dřevina uličních stromořadí, v posledních letech se však ukazuje jeho značná citlivost na sucho. V prostředí běžných ulic se proto bez kvalitní úpravy stanoviště od jeho výsadby ustupuje.

Javor stříbrný (Acer saccharinum)

Vysoký strom původem z východu Severní Ameriky, kde roste na vlhčích půdách v záplavových oblastech. Jeden z nejdříve vykvétajících stromů, na kterém se v příznivých letech objevují žluté květy již v únoru. Je výrazný také svými listy na rubu stříbřitými, na podzim žlutě zbarvenými. I přes to, že v přírodě roste na vlhčích místech, v ulicích vcelku dobře prosperuje. Na některých místech dosahuje výšky i přes 20 metrů, pěkné exempláře jsou k vidění například v ulici Ševčíkova.

Jírovec pleťový (Aesculus x carnea)

Kříženec severoamerického jírovce pavie a evropského jírovce maďalu. V habitu je podobný spíše jírovci maďalu, dorůstá však menších rozměrů. Jeho květy mají sytou červenorůžovou barvu, plody nejsou výrazně ostnité. Jeho listy nejsou napadány klíněnkou jírovcovou, proto byl v posledních letech relativně často vysazován jako náhrada za jírovec maďal, příkladem je ulice Pod Kaštany.

Jírovec maďal/ koňský kaštan (Aesculus hippocastanum)

Strom původem z Balkánu. Tato velmi oblíbená mohutná dřevina má pěti až sedmičetné listy a dlouhé vzpřímené laty bílých květů. V posledních desetiletích je napadán klíněnkou jírovcovou, jejíž housenky způsobují předčasný opad listů. Pro většinu stromů není toto poškození nikterak fatální, předčasný opad listů působí dojmem horším, než stav stromů ve skutečnosti je. Pro svou mohutnost je vysazován pouze do širších prostorných ulic. Hezké exempláře můžeme najít například v ulici Pod Kaštany.

Muchovník stromovitý ´Robin Hill´ (Amelanchier arborea ´Robin Hill´)

Menší stromek, v přírodě se často objevuje i v keřové formě. Pochází z východu Severní Ameriky. Je pěstován zejména v parcích pro své nápadné bílé květy, které se objevují brzy z jara. Listy se na podzim výrazně barví do červenooranžova, jedlé modročerné plody mohou sloužit jako potrava ptákům. V posledních několika letech je pro svou relativní odolnost vůči negativním vlivům města vysazován i do vybraných pražských ulic. Novou výsadbu můžeme najít kupříkladu v jižní části ulice Janovského.

Břestovec ´Magnifica´(Celtis ´Magnifica´)

Rychle rostoucí kříženec dvou severoamerických břestovců. Listy jsou podobné jilmům, na podzim se zlatožlutě zbarvují. Již na mladých kmíncích stromů se tvoří rozbrázděná borka. Nový, v městském prostředí odolný druh, v Praze vysazovaný v posledních několika letech. Hezké břestovce ´Magnifica´ rostou například v části ulice Italská.

Břestovec západní (Celtis occidentalis)

Severoamerický strom, který jakkoli roste ve své domovině na vlhkých stanovištích, je velmi přizpůsobivý a dobře snáší městské prostředí. Listy jsou podobné jilmům, na podzim se zbarvují světle žlutě. Plodem jsou jedlé červenohnědé, ptáky na podzim oceňované, peckovice. Tento druh je v Praze vysazován již nejméně padesát let, hojněji je však vysazován až v posledním desetiletí. Nejhezčí stromořadí břestovců západních v Praze můžeme vidět v ulici Lužická.

Břestovec jižní (Celtis australis)

Strom pocházející z jižních částí Evropy, malé Asie a severní Afriky. Jeho kůra je do vysokého věku hladká, světle šedá a připomíná kůru buku. Listy jsou podobné listům jilmů, na podzim se zbarvují žlutě. Plodem jsou modročerné, ptáky na podzim oceňované, peckovice. Břestovec jižní velmi dobře toleruje městské prostředí. První výsadby tohoto druhu se v Praze začaly objevovat zhruba před dvaceti lety, jakkoli spíše náhodou jako záměna za břestovec západní. Dnes roste velmi úspěšně v několika pražských stromořadích, například v ulici Milady Horákové před tzv. Molochovem.

Višeň křovitá ´Globosa´ (Prunus fruticosa ´Globosa´)

Pod tímto názvem je obecně známá a šířená ve školkařské produkci, její správný název je však Cerasus ×eminens ´Umbraculifera´ - třešeň (višeň) prostřední.

Kulovitě rostoucí kultivar křížence u nás domácích druhů třešní. Přirozeně by rostl jako vysoký kulovitý keř. Jeho kmenného tvaru pěstitelé docilují roubováním jednotlivých větví na vysoký kmínek zpravidla bujně rostoucí třešně ptačí. Menší, vcelku rychle rostoucí stromek, je cenný pro svou pravidelnou korunu, bohaté kvetení a relativní odolnost k suchu. Díky malé koruně je však jeho použití spíše omezené. Většina jedinců je navíc relativně krátkověká a v městském prostředí zpravidla nevydrží déle než 30 let. Ve vyšším věku se jejich koruny často rozlamují nebo náhle usychají.

Višeň chloupkatá ´Fukubana´ (Prunus subhirtella ´Fukubana´)

Menší, jemně větvený druh japonské třešně – sakury. Svou konstitucí působí subtilněji než ostatní druhy sakur. Má celkově jemnější větvičky, které se na koncích často drobně převisají. Vykvétá jako jedna z prvních japonských třešní, její růžové kvítky se otevírají již v polovině dubna. Listy se mohou během podzimního období zbarvovat červeně až žlutooranžově. V městském prostředí se bez důkladné přípravy stanoviště dožívá jen relativně nízkého věku, a to i oproti ostatním sakurám.

Líska turecká (Corylus colurna)

Strom původem z jihovýchodu Evropy, Kavkazu a Malé Asie, kde roste většinou v horských lesích. Pro svůj ušlechtilý vzhled a pravidelnou jehlanovitou korunu je v městských ulicích vysazována již přes osmdesát let. V mládí roste dosti bujně, dokonce i na místech s krátkodobými přísušky dosahuje v uličních stromořadích rychlého efektu. V posledním desetiletí se projevuje její zhoršená tolerance vůči dlouho trvajícím suchým periodám. Řada dříve úspěšně rostoucích stromů tak poměrně rychle chátrá a usychá. Oříšky se silnou slupkou vyrůstají v lepkavém plodenství po pěti až deseti kusech. Pěkné mladé jedince je možné vidět např. v ulici Uralská nebo Chodská.

Hloh Lavallův (Crataegus x lavallei)

Kříženec severoamerických druhů hlohu, který vznikl ve Francii již v roce 1870. Roste jako menší nepravidelně větvený stromek s často asymetrickou korunou. Asi nejzajímavější jsou jeho prakticky celokrajné kožovité listy které se na podzim zbarvují do oranžové či žluté barvy. Na větévkách zůstávají poměrně dlouhou dobu a výrazně kontrastují s velkými sytě červenými plody které, na stromcích drží dlouho do zimy. Druh, ačkoli není vysazován nijak často, je k městskému prostředí relativně odolný. Pěkné exempláře je možné vidět např. před Jindřišskou věží.

Hloh obecný ´Pauľs Scarlet´ (Crataegus laevigata ´Pauľs Scarlet´)

Starý kultivar domácího druhu hlohu s dlouhou tradicí výsadby do městských ulic., Vyznačuje se bohatými růžovočervenými květy, které na něm nesesychají a nehnědnou jako na jiných kultivarech. Červená barva květů je asi nejvíce intenzivní ze všech kultivarů hlohu. Koruna starých jedinců může být relativně široká i když v obecném povědomí jde spíše o menší stromek. Stromořadí složené z tohoto taxonu je k vidění v ulici Španělská.

Hloh jednosemenný ´Stricta´ (Crataegus monogyna ´Stricta´)

Velmi štíhle rostoucí kultivar domácího druhu hlohu. Jako prakticky všechny hlohy snáší dobře negativní vlivy městského prostředí. Velmi štíhlá koruna však bohužel nemá nikterak velký mikroklimatický efekt. Nápadné jsou jeho zjara vykvétající bílé květy a podzimní červené plody, které zůstávají na větévkách i po opadu listů. Stromořadí složené z tohoto taxonu je k vidění v ulici Záhřebská.

Jasan úzkolistý ´Raywood´ (Fraxinus angustifolia´Raywood´)

Kultivar méně známého domácího druhu jasanu. Zpravidla se jedná o velký bujně rostoucí strom s lichozpeřenými listy. Jednotlivé lístky jsou výrazně užší nežli u známějšího domácího jasanu ztepilého. Hlavní předností tohoto kultivaru je jeho velmi výrazné podzimní zbarvení listů. Ty se již během měsíce září zbarvují do odstínů oranžové červené nebo později až tmavě vínové barvy. Jedná se o jeden z nejvýraznějších podzimních barvičů. Pěkné mladší jedince můžeme vidět v mnoha pražských ulicích, například v Kostelní.

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

Mohutný strom domácí v celé Evropě a na Kavkaze. Zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, ve kterých se vyskytuje od hor po nížiny. Lichozpeřené listy na podzim opadávají většinou zelené, nebo se barví světle žlutě. Ve městech jsou pěstovány zejména jeho tvarové nebo sterilní kultivary. V posledních letech se ukazuje jeho citlivost na dlouhodobá období sucha, která ve spojení s houbou Hymenoscyphus fraxineus často vede k chřadnutí a úhynu celých stromořadí. Pěkné stromořadí kultivaru ´Westhof‘s Glorie‘ je k vidění v ulici Jana Zajíce.

Jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica)

Statný strom původem z východu Severní Ameriky, kde roste jako pionýrská dřevina osídlující břehy řek. Mezi jasany se vyznačuje žlutým zbarvením listů. V domovině je jeho dřevo využívané k výrobě kytar. V Praze se v celistvých stromořadích vyskytuje velmi zřídka. Asi největší jedinec roste v ulici U Vodárny, mladší stromy jsou k vidění například v ulici Korunovační.

Jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba)

Strom původem z jižní Číny odedávna však pěstovaný poblíž chrámových budov i v Japonsku a Koreji. Fosilní nálezy rodu jinan, blízkého příbuzného jehličnanů, dokládají jeho výskyt již v období druhohor. Dvoudomý strom se silně zapáchajícími plody samičích jedinců připomínajícími peckovici. Nápadné vějířovité listy s vidličnatou žilnatinou se na podzim zbarvují zářivě žlutě. U nás byl široce zpopularizován knihou Jaroslava Foglara Stínadla se bouří. Dříve se v Evropě pro svůj exotický vzhled pěstoval zejména v parcích a zahradách, avšak díky dobré toleranci extrémů městského prostředí je v posledních desetiletích čím dál více vysazován i do uličních stromořadí. Pěkná stromořadí jinanů lze vidět na mnoha místech v Praze, např. v ulici Karla Engliše nebo v části ulice Vršovická.

Dřezovec trojtrnný beztrnná forma (Gleditsia triacanthos f. inermis )

Statný strom se širokou vzdušnou korunou pocházející z východní části Severní Ameriky. Původní druh je charakteristický velkými trny, forma inermis však již trny nemá. Listy jsou až dvojitě sudozpeřené, složené z velkého množství malých lístků. Na podzim opadávají zelené nebo se barví žlutě až bronzově. Plody jsou až 45 centimetrů dlouhé hnědé lusky, které dozrávající na podzim. Pro svou nenáročnost a toleranci k vlivům městského prostředí bývá v posledních desetiletích často vysazován. Jeho nevýhodou je však vyšší světlomilnost. Beztrnná forma má několik velmi podobných kultivarů, které se vzájemně mírně odlišují charakterem růstu. Pěkný starý exemplář původního druhu dřezovce roste na konci ulice Pod Vršovickou vodárnou III. Mladší stromy, vesměs kultivary najdeme v Praze na mnoha místech Prahy, namátkou v ulicích Jičínská nebo Křižíkova.

Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata)

Strom východoasijského původu roste na slunných a teplých místech. Do uličních stromořadích je vysazován již nejméně osmdesát let. Je spíše menšího vzrůstu, s korunou často nepravidelnou, charakteristickou tlustými křivolakými větvemi. Listy jsou dlouhé, lichozpeřené, na podzim se zbarvují do žluta. Nejatraktivnější je v letním období, kdy rozkvétá velkými latami drobných žlutých květů. Zajímavé jsou také lososově růžové tobolky jeho plodů připomínající lampiónky, které zůstávají seschlé na stromech dlouho do zimy. Pro svou odolnost vůči suchu a dalším negativním vlivům města bývá v posledních desetiletích relativně často vysazován. Nejstarší exempláře svitelů můžeme najít v ulicích Uruguayská a Šmilovského (pův. jménem Schmilauer), novější výsadby jsou k vidění např. v části ulice Hlavní na Spořilově.

Ambroň západní (Liquidambar styraciflua)

Strom z jihovýchodu USA a Střední Ameriky s širokou jehlanovitou korunou. Má laločnaté, javorům podobné listy, které se na podzim výrazně barví do oranžova až červenofialova. Plodem jsou dřevnaté tobolky v pichlavém kulovitém plodenství. I přesto, že jeho areál rozšíření zasahuje až do tropů a subtropů, se mu daří dobře i v našem podnebí. Jeho pryskyřice se nazývá Styraxový balzám a je využívána v lidovém léčitelství.

Jabloň mnohokvětá (Malus floribunda)

Přirozeně se tento druh jabloně vyskytuje v Japonsku, nejčastěji jako vysoký keř. Až způsobem pěstování je u něj možné dosáhnout stromového tvaru. Na první pohled upoutá svými květy, které se v průběhu kvetení proměňují z karmínových tónů v poupěti přes růžové po rozkvětu až po bílé v dokvétání. Vykvétá zhruba v první polovině května, od poloviny září potom dozrávají drobná žlutooranžová jablíčka. Pozoruhodné jsou i listy, které jsou na rozdíl od většiny ostatních druhů jabloní výrazně laločnaté. Na podzim se listy zbarvují do odstínů žluté barvy.

Jabloň ´Profusion´ (Malus ´Profusion´)

Kříženec různých druhů jabloní vyšlechtěný v Holandsku. Nevysoký stromek vyznačující se velmi bohatými květy tmavorůžové barvy a jejich efekt je ještě umocňován purpurovým zbarvením rašících listů. Listy postupem vegetace mění barvu z purpurové do tmavozelené a v podzimních měsících se mohou přebarvit do oranžova. Podzimní zbarvení listů výrazně kontrastuje s drobnými vínově červenými plody, které na stromě zůstávají dlouho do zimy.

Platan javorolistý (Platanus x hispanica)

Statný strom, který i v městských podmínkách dorůstá až ke 30 metrům výšky. Na první pohled upoutá svou světlou, někdy až bílou odlupčivou kůrou. Ta se objevuje již na relativně mladých stromech zhruba od věku dvaceti let. Tuhé velké listy, které se na podzim zbarvují do žluta až hněda se podobají javoru mléči – odtud český druhový název stromu. Ačkoli přirozeně vyhledává vlhčí stanoviště, patří mezi stromy, které velmi dobře prosperují i v městském prostředí. Díky jeho růstovým vlastnostem je možné ho v ulicích i výrazně tvarovat. Druh je nejistého původu, pravděpodobně kříženec platanu západního a východního, může být i potomkem vyhynulého třetihorního druhu. Původní druh i jeho kultivary jsou oblíbenými dřevinami alejí a stromořadí v Praze, kde jsou k vidění v různém stáří. Starší jedinci rostou např. v ulici Kollárova nebo Cukrovarnická, mladší např. v ulici Koněvova.

Platan javorolistý ´Pyramidalis´ (Platanus x hispanica ´Pyramidalis´)

Mohutný sloupovitě rostoucí kultivar platanu javorolistého. Na rozdíl od původního druhu má výrazně užší, vejčitou korunu, je tak možné ho použít i do prostor, kde by původní druh platanu nebyl schopen optimálně rozvinout svou přirozeně širokou korunu. Stejně jako původní druh je nápadný svými nádhernými velkými listy a světlou hladkou borkou.

Platan javorolistý ´Tremonia´ (Platanus x hispanica ´Tremonia´)

Strom, který má na rozdíl od původního druhu zejména v mladším věku úzce sloupovitou pravidelnou korunu. Pro svůj charakter růstu může být na rozdíl od původního druhu využíván i ve výrazně užších prostorech ulic. Několik asi třicet let starých jedinců je k vidění např. na ulici Evropská před budovou Generálního štábu armády ČR.

V přípravě

Obvykle nejvhodnější doba pro prořez stromů je první polovina vegetace. V předjaří je vhodné řezat především při větší intenzitě řezu. Obecně je vhodné provádět řezy v co nejnižším stáří jedince, resp. jeho řezané části. Řez v mrtvém je dřevě možný kdykoliv, části bezprostředně ohrožující provozní bezpečnost je nezbytné odstraňovat okamžitě. Naopak nejméně vhodná doba je při trvalejší teplotě pod – 5 °C, respektive hrozí-li ještě její výskyt a před plným olistěním u tzv. „plačících“ stromů (bříza, javor, ořešák, habr). K tématu se též dozvíte více: Proč a jak provádíme řezy stromů Kde momentálně provádíme řezy stromů? https://szkt.cz/wp-content/uploads/2020/01/rez_stromu_new-web.pdf

Jako vše živé i strom během času zaniká. V nepříznivých podmínkách, které ve městě panují přichází tento zánik zpravidla mnohem dříve nežli v optimálních přírodních podmínkách. Zánik stromu často navíc doprovází přítomnost dřevokazných hub způsobujících snížení stability stromu nebo jeho částí, a to včetně podzemních. Může tak docházet k vylamování větví, rozpadům koruny nebo, pádům celých stromů. Tyto jevy běžné a normální ve volné přírodě si v prostředí města nemůžeme dovolit. Riziko poškození majetku či dokonce zranění osob je zde příliš vysoké. Mnohým popsaným jevům jsme schopni dlouhodobě bránit sledem arboristických opatření jako jsou vazby či sledy určitých typů řezů. V dlouhodobém horizontu však vždy přijde okamžik zániku jedince. Se zvážením všech možností a zevrubným posudkem stavu stromu je pak nutné přistoupit k jeho odstranění. Po odstraněném jedinci se vždy snažíme v co nejkratším možném čase na dané místo vysadit strom nový, kterému v rámci možností konkrétního místa vylepšujeme stanoviště, aby byla co nejvíce zvýšena perspektiva jeho dlouhodobého úspěšného růstu. Pokud Vás téma zajímá, najdete více informací ve Standardu uličního stromořadí: https://iprpraha.cz/assets/files/files/5736eee07550995a5fa466ffa2970270.pdf

V rámci péče o trávníky se snažíme řídit metodickým doporučením pro provádění sečí ve vhodných agrotechnických lhůtách. Vzhledem k extrémním jevům počasí se však může stát, že reakcí trávníku na seč bude jeho zežloutnutí a hybernace – ta je však dána spíše extrémním suchem nežli vlastní sečí – tou je pouze uspíšena. S přísunem vláhy se trávník opět zazelená. V rámci systémové správy zeleně se zejména za pomoci pravidelných sečí v dostatečné četnosti a nyní již i prvků modrozelené infrastruktury postupně snažíme o zlepšení stavu travnatých ploch a dostupnosti vody pro ně. Ani tato opatření však v drtivé většině nezabrání zežloutnutí travnatých ploch v extrémních dlouhotrvajících vedrech.

Výsadby dřevin provádějí odborníci dle nejnovějších poznatků a městských standardů. Nejlépe pomoci můžete společným monitoringem v rámci dlouhodobé péče. Pomozte nám vytypovat stromy, u kterých máte pocit, že nejsou dostatečně zalité, případně stromy jejichž větve jsou trvale poškozovány auty. I přes pravidelný monitoring je možné že některé dílčí nedostatky nám mohou uniknout. Napište nám prosím, na emailovou adresu: zelen@tsk-praha.cz.

Tomuto tématu se podrobně věnujeme v dokumentu Zásady Street gardeningu (odkaz). - odkaz nebyl dodán DOKUMENT ve formě plakátu MÁ k finální editaci PAN JIRSÁK, který též zašle link. Jednoznačně však upřednostňujeme zahradničení v ulicích v zelených pásech, nikoli v už tak omezeném prostoru stromů, které potřebují dostatek půdního vzduchu. Vrstvení další zeminy na už tak omezený prostor stromům skutečně neprospívá. V horkých dnech můžete stromům dopřát zálivku. Pokud ale máte pocit, že je třeba někde stromům pomoci, ideální je dát nám vědět na zelen@tsk-praha.cz.

V našem městě vidíme případy psy „učůraných“ patek celých kovových zábradlí, sklepních mříží atd. Výsledky působení moči jsou tedy zcela patrné a prokazatelné nejen u dřevin. Při každodenní zátěži a ve větším měřítku, která je ve městě typická, psí moč výrazně poškozuje i staré stromy. U mladých stromů poškozuje kůru kmene stromů, u starších výrazně mění chemismus stanoviště stromů. Dlouhodobě tak snižuje věk dožití i velikost vzrůstu stromů. Prosíme vás proto, zaveďte pejska na záchod někam jinam než na kmen stromu. Stromy Vám poděkují svým delším životem.

V poslední době přibývají požadavky na vysazování nových stromů v ulicích. Stejně tak ovšem přibývá žádostí, abychom stromy káceli či je ořezali do té míry, že už nebudou plnit své funkce a zcela změní svůj přirozený tvar neboli habitus. Každý případ posuzujeme individuálně, nicméně přínosy stromů v ulicích jsou nezpochybnitelné a převažují nad jejich negativy. Kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu, který se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114). Ten navíc ve většině případů požaduje náhradní výsadbu: to znamená, že strom bude pouze nahrazen novým. Pro další informace prosím kontaktujte odbor životního prostředí ve Vaší městské části nebo pište na: zelen@tsk-praha.cz.

Důvodů, proč se stromy v lokalitě nevyskytují, či nemůžou vyskytovat, může být celá řada. Mezi hlavní patří pod povrchem umístěné inženýrské sítě (voda, plyn, veškeré kabely), a jejich ochranná pásma. Druhou nejčastější překážkou je památková ochrana dané lokality. Pro získání alespoň základního přehledu navštivte https://www.geoportalpraha.cz/, najdete zde inženýrské sítě zanesené v mapové aplikaci. Také je třeba udržovat spon, tedy prostor mezi jednotlivými stromy ve stromořadí takový, aby měly všechny dostatek prostoru pro svůj růst a nedocházelo ke konfliktům s dalšími stromy, ale i veřejným osvětlením, mobiliářem atd. Pokud jsou všechny předpoklady splněny, je třeba se ujistit, že daná plocha patří do správy TSK. Pro tuto informaci pište na zelen@tsk-praha.cz, nebo se obraťte na odbor evidence majetku magistrátu hlavního města Prahy. O výsadbách stromů dále pojednává Standard uličního stromořadí: