Praha, 26. srpna 2024 – Dnes si připomínáme významné jubileum – dvacáté výročí otevření automobilového tunelu Mrázovka. Tento klíčový dopravní projekt, který výrazně zlepšil plynulost dopravy v západní části Prahy, se za dvě desetiletí stal nedílnou součástí městské infrastruktury.
Tunel Mrázovka – víc než jen cesta. S délkou 1260 metrů a třemi jízdními pruhy v každém směru se tunel Mrázovka významně podílí na odvedení dopravy z rušných povrchových komunikací. Jeho inteligentní konstrukce s několika větvemi a napojením na Strahovský a Zlíchovský tunel umožňuje efektivní propojení různých částí Prahy, včetně Radlic, Jihozápadního Města, Smíchova a Břevnova.
Bezpečnost na prvním místě. Své místo si tunel Mrázovka zasloužil nejen díky své funkčnosti, ale také díky vysoké úrovni bezpečnosti. V roce 2007 jej německý automotoklub ADAC zařadil mezi tři nejbezpečnější tunely v Evropě. Toto ocenění je důkazem toho, že při jeho výstavbě a provozu byly kladeny vysoké nároky na bezpečnost.
Výstavba. Tunel Mrázovka, jako součást ambiciózního projektu ZÁKOS, byl koncipován již v 80. letech 20. století s cílem zlepšit dopravní infrastrukturu Prahy. Jeho realizace však narazila na řadu technických a administrativních překážek. Ražba, která probíhala převážně novou rakouskou tunelovací metodou v letech 1999 až 2004, byla z technického hlediska velmi náročná. Zvláštní pozornost si vyžadovalo vedení jednotlivých trub tunelu v komplexním městském prostředí.
Jedním z největších problémů byla blízkost historických budov. Přes 70 staveb, některých starších více než století, bylo přímo ovlivněno ražbou tunelu. Aby se předešlo jejich poškození, bylo nutné podloží pod nimi důkladně zpevnit pomocí injektáže. Tato opatření výrazně prodloužila a zkomplikovala výstavbu, ale zároveň zajistila bezpečnost historického jádra Prahy. Další výzvou bylo zajištění plynulosti dopravy během výstavby, což vyžadovalo pečlivé plánování a koordinaci s ostatními účastníky silničního provozu.
Přestože výstavba tunelu Mrázovka byla náročná a zdlouhavá, její dokončení mělo zásadní význam pro zlepšení dopravní situace v Praze. Tunel se stal nedílnou součástí městského okruhu a výrazně zkrátil dobu dojezdu mezi jednotlivými částmi města.
Zhotovitelem stavby bylo Sdružení Mrázovka, které tvořil Metrostav a.s. a Subterra a.s. Výstavba tunelů pod Mrázovkou, která byla realizována díky celkové investici hlavního města Prahy ve výši 7,149 miliard Kč, je dobrým příkladem ekologického přístupu k řešení problému narůstající dopravy v centrální oblasti Prahy. Místo původního návrhu povrchové trasy městského okruhu (se všemi negativními dopady na jižní část Smíchova) byla navržena podpovrchová trasa vedoucí pod vrchem Mrázovka. Z tohoto pohledu je zarážející, že to byly právě protesty ekologických aktivistů, které zdržely stavbu téměř o dva roky. Tím nejen prodloužily dobu, po kterou byl Smíchov zahlcen automobilovou dopravu, ale také způsobily prodražení stavby.
Ražby tunelů Mrázovka byly zahájeny v prosinci roku 1998. Stavba propojovacího úseku – přemostění mezi Strahovským tunelem a Mrázovkou – byla zahájena v roce 2003.
