Praha, 16. května 2024 – Barrandovský most je velmi složitou mostní konstrukcí, která prochází takto rozsáhlou rekonstrukcí poprvé od doby své výstavby. Každá rekonstrukce s sebou může přinášet řadu komplikací, což se stalo i při rekonstrukci Barrandovského mostu. V průběhu první betonáže vyrovnávací a ztužující vrstvy ze speciálního vysokopevnostního UHPC betonu došlo k průhybu konce konzoly původní nosné konstrukce o zhruba 1,5 cm a vzniku trhlin na nových vrstvách.
Tento průhyb byl několikrát větší než teoretická predikce, a ukázal na skrytou vadu konstrukce. TSK zadala kontrolní vrty v postižené části konstrukce, které potvrdily přítomnost podélných vodorovných trhlin. S ohledem na nalezené vady došlo k přepracování projektové dokumentace a nalezení řešení. Nově je během betonáže konzola podpírána, dochází k masivnějšímu armování nového betonu a silnějšímu prokotvení nové a staré vrstvy. Nově navržený postup pomáhá tyto vady eliminovat.
„Rekonstrukce je vždy dobrodružství plné překvapení, kde máte velkou šanci, že narazíte na nějaké komplikace. Jak se ukázalo, severní část Barrandovského mostu, která je paradoxně o 5 let mladší než jižní část, je v mnohem horším stavu, než se čekalo a než indikovaly veškeré průzkumy. Pro řidiče se aktuálně nic nemění, rozsah uzavírek zůstává stejný. Zásadní je, že odborníci z TSK, ČVUT i od zhotovitele již pracují na řešení tohoto nečekaného problému. Významně nám pomáhá rozhodnutí použít inovativní UHPC beton, které jsme udělali v počátcích rekonstrukce,“ zdůraznil Zdeněk Hřib, I. náměstek primátora pro oblast dopravy.
Stavební práce na mostě se tedy musely na několik týdnů přerušit, což přinese dílčí prodloužení doby ukončení rekonstrukce.
„Na této vadě se ukázalo, že TSK umí rychle reagovat, ale současně se potvrdila správnost využití vysokopevnostního betonu, který umožňuje vytvořit novou pevnou nosnou vrstvu a eliminovat tak vady původní konstrukce. Zpoždění je sice nepříjemné, ale naše oprava má za cíl udržet most funkční na dalších sto let. V tomto případě je tedy správné detailně vyhodnotit vady a najít dlouhodobé funkční řešení,“ uvedl Filip Hájek, generální ředitel TSK.
„Konzola je výrazně měkčí a poddajnější, než uvádí původní dokumentace k mostu pořízená při jeho výstavbě. Bohužel se tu opět negativně projevila nízká kvalita práce tak častá za socialismu, spolu s vysokým zatížením konstrukce,“ uvedl Josef Richtr, náměstek generálního ředitele TSK pro investiční úsek. Problém se objevil i přesto, že veškeré přípravné práce proběhly velmi pečlivě, a to včetně celé řady výpočtů a zkušebních vrtů. „Využili jsme i veškeré poznatky a zjištění z již dokončené rekonstrukce jižní části (jižního mostu) Barrandovského mostu, kde jsme také narazili na řadu skrytých vad a překvapení, s kterými jsme si museli v průběhu stavby poradit. Ta současná, vzniklá na severní straně mostu, je zase v něčem nová,“ doplnil Richtr.
Stavební práce, konkrétně betonáž vyrovnávací vrstvy z UHPC, se tak zdrží zhruba o několik týdnů. „Provedeny už byly další kontrolní vrty, několik sond k betonářské výztuži původní konstrukce a detailní zaměření. Podle výsledků tohoto dodatečného průzkumu budou přijata taková opatření, aby mohla betonáž pokračovat. Upravený bude i způsob přitěžování konzoly stávající konstrukce,“ vysvětlil Lukáš Vráblík, vedoucí katedry betonových a zděných konstrukci Fakulty stavební ČVUT. „Vyrovnávací vrstva z UHPC tak bude mít nejen roli ochrany, ale nově i ztužení stávající konstrukce mostu,“ dodal Vráblík.
Uskutečněna byla série odvrtů pro zjištění skutečného stavu mostu. Poloha odvrtů byla indikována jednak přítomností podélné trhliny na horním povrchu původní nosné konstrukce a dále pak na základě teoretického předpokladu o původu snížené tuhosti původní nosné konstrukce. Již první zkušební odvrt vedený skrze vyzrálou vyrovnávací vrstvu z UHPC a původní beton nosné konstrukce ukázal poměrně masivní rozvoj trhlin rovnoběžných s horním povrchem. Dále byla provedena sada dalších odvrtů, které tento trend potvrdily. Tento stav potvrzuje i teoretický předpoklad, že se jedná o porušení vlivem smykového namáhání soustředěného u stěn komorového příčného řezu.
Na vývrtu je vidět, že trhliny procházejí i skrze zrna kameniva, což jednoznačně potvrzuje silové porušení a silovou příčinu vzniku trhlin.
Vrstva z UHPC bude při další pokládce celkově posílena a dokonale spojena s původní konstrukcí. Předpokládá se tak plná statická náhrada původní horní desky komorového příčného řezu nosné konstrukce vrstvou z UHPC.
